Slavnostní koncert k otevření refektáře klatovské jezuitské koleje

pátek 29. listopadu 2019 od 19 hodin
refektář jezuitské koleje (vchod z nádvoří koleje)

Carlo Luigi Pietragrua (1665–1726) – Laetatus sum (1713)
P. Gunther Jacob, OSB. – Te Deum in B (1714)
Kolegium pro duchovní hudbu & Consortium musicum

Slavnostní otevření refektáře bývalé jezuitské koleje v Klatovech vnímáme jako úspěšné završení našich dlouhodobých snah dostat tento nádherný prostor do povědomí nejen klatovské kulturní a hudbymilovné veřejnosti. Díky přispění Města Klatovy i Plzeňského kraje se tento prostor po dlouhé době opět zpřístupní ve svém původním lesku a nádheře.

V rámci koncertu během znovuotevření refektáře uvedeme žalm 122 Laetatus sum (Zaradoval jsem se, když mi řekli: do domu Hospodinova půjdeme) ve starém stylu (in stile antico)od drážďanského skladatele Carola Luigiho Pietragruy, jenž působil u drážďanského dvora a komponoval pro zdejší jezuity. Námět žalmu, stejně jako prostředí a doba jeho vzniku tak úzce souvisejí se slavnostní příležitostí tohoto vystoupení. Skladba vznikla patrně 1. května 1713.

Vystoupení doplníme slavnostním Te Deum in B českého barokního skladatele P. Gunthera Jacoba, jenž pocházel ze sudetských oblastí jihozápadních Čech. Rodák z Gossengrün (Krajková) přirozeně lnul k česko-bavorskému pohraničnímu regionu. Hudební vzdělání získal v benediktinském klášteře Kladruby, později coby barokní poutník navštěvoval Pannu Marii Klatovskou (pobýval zde od 22. října do 29. listopadu roku 1731) a zavítal i do bavorského Neukirchen b. Hl. Blut.

Te Deum in B zkomponoval G. Jacob v roce 1714, jež slavnostní koncert zakončí jako díkůvzdání za své uzdravení z morové rány v roce 1713. Dílo prozrazuje autorovu zálibu v kompozičních experimentech, jež stály u zrodu Jacobovy originální hudební řeči. I díky nim byly jeho skladby současníky tolik uznávány.

*   *   *

Žalm Laetatus sum C. L. Pietragruy provedeme v rámci slavnostního požehnání jezuitského refektáře v 16.30.

Jacobovo Te Deum in B uslyšíte v rámci slavnostního otevíracího koncertu, jež začne v 19.00.

Svatomartinský lampiónový průvod

sobota 9. listopadu od 16.30
kostel sv. Martina na Hůrce u Klatov

Tradiční podzimní akce pro rodiny s dětmi, kterou pořádá Klub přátel Klatovska letos ve spolupráci s Artis fontes, z. s.

Program účastníky čeká nejen na vrcholu Hůrky, ale i v kostele sv. Martina, kde vystoupí od 16.30 sbor H(r)oši ze ZUŠ J. Kličky Klatovy a divadelní spolek Za oponou.

Sraz účastníků lampiónového průvodu je před půl pátou u kostela sv. Martina, nebo v něm. Na cestu k upravené zřícenině kostela sv. Anny se vydáme kolem 17. hodiny.

Na vrcholu Hůrky bude program pokračovat malým ohňovým vystoupením a pro zájemce bude připraven oheň k opečení vuřtů.

Čas lesů

S Café Jednorožec pokračujeme v promítání dalším z filmů z projektu Jeden svět. Přijďte se podívat.

Čas lesů /  Le Temps des forêts

Režie: François-Xavier Drouet
Francie | 2018 | 103 minut

Režisér François-Xavier Drouet se vydává do francouzských lesů. Jejich ploch přibývá, diverzita však klesá. Jaké jsou cesty k životaschopnému lesu?

Těžaři dřeva s monstrózní mechanikou připomínající Transformers vidí les pouze jako výdělečnou plantáž na dřevo, kde není místo pro živé tvory. A proti nim stojí ochranáři, lesníci či dřevorubci, kteří les chápou jako živoucí kontinuum a kteří usilují o jeho zachování. Režisér dává nahlédnout do každodenní rutiny pestré škály lidí spjatých v dobrém i ve zlém s lesem. Zpovídá je a sleduje v jejich přirozeném prostředí, aby divákům přiblížil širší aspekty lesního hospodaření i osobní filozofii těch, kdo se na něm tak či onak podílejí. Ať už jako nositelé trendů činících z lesa „továrny na dřevo“, nebo jako zastánci kultivačních přístupů.

* Upozorňujeme, že čas je přibližný a může se trochu posunout k devatenácté hodině. Než si diváci objednají svou kávu… Děkujeme za pochopení.

Pokračovat ve čtení „Čas lesů“

Na pomezí barev, stylů, světů

koncert v kostele sv. Martina na Hůrce v Klatovech

15. září 2019 od 18 hodin

Kolegium pro duchovní hudbu
Consortium musicum

Kostel sv. Martina svou polohou přímo láká k realizaci koncertů s neobvyklou dramaturgií. Díky spolku Omnium, jenž je nyní správcem této svatyně, zde můžeme zrealizovat koncert, jenž pokračuje v tradici našich koncertů pro refektář.

Pokusíme se o propojení dvou repertoárových světů, jež málokdy zaznívají společně. Hluboké meditační ponoření se do zvuků soudobé duchovní hudby bude prostřídáno pompézním leskem a nádherou pozdně barokních a zvukovou brilantnostní klasicistních skladeb pocházejících převážně ze sbírky klatovského kůru. Obě roviny přitom sobě vlastním způsobem usilují o totéž – vyvést nás ze všední každodenní reality a povznést nás blíže k tomu, o němž vypráví a jehož oslavují.

Soudobá tvorba bude reprezentována jmény jako Arvo Pärt, Javier Busto aj. Směle sekundovat jim bude zvukový svět Jana Hanuše, ale také mladého plzeňského skladatele Václava Špírala.

Skladby z hudební sbírky klatovského děkanského kostela zde zazní v obnovených premiérách. Uslyšíme tak polyfonii pasovského kapelníka Benedikta Antona Aufschnaitera (1665–1742), jehož nešpory si klatovský poutní kostel obstaral ve 20. letech 18. století. Zazní také duchovní hudba in stile antico od geniálního svatovítského kapelníka druhé třetiny 18. století Františka Xavera Brixiho (1732–1771). Zvuková podmanivost a brilance svatovítských kapelníků odloudily Klatovům v polovině 90. let 18. století zdejšího regenschoriho Václava Pavlase (1752–post 1815), jenž dal před chorregentskou činností přednost působení po boku Jana Antonína Koželuha (1738–1814). Bohaté spektrum skladeb doplní ve své době nesmírně populární kompozice barokního dobřanského rodáka Jana Josefa Ignáce Brentnera (1689–1742) a jeho vídeňského současníka Ferdinanda Schmidta (c. 1693–1756), s jehož skladbami klatovské publikum seznámil Pavlasův nástupce Petr Kirle (1745–1819). Stalo se tak na přelomu 18. a 19. století.

Koncert pořádáme ve spolupráci s Kolegiem pro duchovní hudbu, Consortium musicumOmnium, z. s., Život památkám.